Zeptejte se kteréhokoli dnešního profesionálního závodníka na jakékoli vzdálenosti, kterého sportovce se nejvíce bojí, a určitě padne jméno Léo Bergère.
Proč? No, protože Bronzový medailista z Paříže sám vysvětluje: “Nemám žádné slabé stránky. Během závodu dělám jen velmi málo chyb. Takže pokud jsem v dobré formě, je pro mě velmi těžké vypadnout.”
Přečteno v tisku by toto odvážné prohlášení mohlo působit trochu arogantně, ale to bychom mimořádně talentovanému Francouzi křivdili.
Protože poslouchat Léa, jak říká tato slova, je stejně samozřejmé jako poslouchat, jak předčítá předpověď počasí.
Kromě toho, že 28letý závodník v den závodu dělá jen málo chyb, je také neuvěřitelně konzistentní a většinou se mu vyhýbají zranění.
Nedávné zranění achilovky v zimě bylo jeho největším problémem, ale přesto se včas zotavil a v dubnu se zúčastnil svého prvního závodu T100 v Singapuru.
I když neměl odpověď na Haydena Wildea vítězný výkon, čas 3:20:45 byl více než dostatečný na skvělé druhé místo.
Na další Bergereho závod na 100 km si budeme muset počkat do 9. července, kdy se objeví v Londýně na čtvrtém ročníku, protože sezónu 2025 stráví střídáním závodů T100 a WTCS – a doufá, že si ve druhém jmenovaném závodě udrží korunu z roku 2022.
V červnu letošního roku se také zasnoubí s dlouholetou přítelkyní a italskou profesionálkou Angelicou Olmo.
Zatím ho však najdeme doma v Saint-Raphaël na Francouzské riviéře, kde se zamýšlí nad Singapurem, prozradí nám, proč nemůže myslet na Paříž, dokud neukončí kariéru, a prozradí, co mu plní baterky!
220: V Singapuru jsi debutoval na T100 fantasticky, takže jsi v cíli vypadal pozoruhodně svěže. Pověz nám, jak závod probíhal.
Léo Bergère: Do závodu jsem vstupoval s velmi malým očekáváním, protože jsem neměl nejlepší zimu kvůli zranění achilovky. Navíc jsem dva týdny před závodem chytil chřipku a nemohl jsem několik dní trénovat.
Rozhodl jsem se tedy soustředit na to, co zvládnu – na horko a vlhkost, strategii tempa a výživu.
Rozhodl jsem se, že budu plavat velmi zvolna, zůstanu na nohou a budu co nejvíce v chladu.
Na kole jsem viděl, že spousta kluků je v prvních kilometrech hodně nabuzená, takže jsem se rozhodl jet v klidu, vyhýbat se problémům.
Pak jsem v polovině závodu udělal krok, abych zmenšil náskok na čele, ale v posledním kole jsem opravdu zpomalil a oni vepředu zrychlili, takže stáhli obrovský náskok – tam mě to mrzí.
Ale aspoň jsem dojel kolo docela svěží. Na prvních 8 km běhu jsem pak chtěl mít bezpečné tempo a co nejvíc pít.
Šel jsem stáhnout ztrátu na Rica Bogana na druhém místě, a pak, jakmile jsem byl v bezpečí – Hayden [Wilde] byl vepředu daleko mimo dosah – měl jsem 40sekundový náskok na Martina [Van Riel] také.
Proto jsem byl v cíli docela svěží, i když jsem byl dost unavený. Očekával jsem, že můj nejlepší výkon bude první pětka, a nakonec jsem na stupních vítězů, takže velká spokojenost.
220: Na co jste se v tréninku mimo sezónu zaměřil kvůli tomuto závodu? Jak moc hrála roli příprava na horko?
LB: Tak jo, rozhodl jsem se, že se dva týdny před odletem do Singapuru zaměřím na přípravu na horko. A do Singapuru jsem odletěl šest dní před závodem. Myslím, že to byl nejdůležitější faktor přípravy na tento závod. Ale součástí mého tréninku bylo i absolvování posilovacího běhu na běžeckém pásu při 34 °C a 75% vlhkosti vzduchu. To bylo dost náročné – moje vnitřní teplota byla dost vysoká!
220: Povězte nám o svém tréninku. Zřízení základny – kde, kdy a s kým? Proč vám to vyhovuje?
v NEOM a celkově druhé místo v seriálu 2024 (Kredit: That Cameraman).
LB: Sídlím v Saint-Raphaël na Francouzské riviéře, takže jsem 1 km od Středozemního moře. A je to krásné, je to taková přírodní oblast. Můžu začít běhat ze svého bydliště a za dvě minuty jsem v lese a pak už jsou to stezky napořád. A pak na kole mám nějaké rovinky, nějaké stoupání. Ve skupině Turbo Tribe Squad je nás osm, všichni Francouzi, na různých úrovních, od Evropského poháru po WTCS. Takže máme dobrou náladu, je to moc fajn. Můj trenér Fabio Rastelli sídlí v Miláně a každý měsíc za námi na týden přijede a zkontroluje, jestli jde všechno správným směrem.
220: Už na tebe vůbec dolehla obrovská zkušenost z Paříže? Jak vůbec začínáte zpracovávat tak významné období svého života?
LB: Jo, určitě, Paříž byla šílená emoce – je těžké to vstřebat, protože tolik emocí jsem ještě nikdy v životě nezažila. Myslím, že úplně pochopím, jak silné to bylo, až po skončení kariéry, kdy se ohlédnu zpět a uvědomím si, že to bylo něco naprosto jedinečného. Proto jsem se snažil opravdu si užít každou vteřinu, protože jsem věděl, že je to velmi vzácný okamžik.
220: A jak se tento výsledek promítá do vašich vlastních vystoupení? Jak velkou výhodu ti dává vědomí, že jsi medailista?
LB: Nemyslel jsem si, že se mi podaří získat medaili na olympiádě, a teď, když se mi to podařilo, se cítím velmi sebevědomě, protože cokoli se stane dál, je bonus. Byl jsem mistr světa a olympijský medailista, takže teď můžu na další olympiádě trochu víc riskovat a pokusit se ji vyhrát. A to je dobrý tlak!
220: Nedávno jsem dělal rozhovor s několika tvými kolegy – včetně Matta Hausera a Martena Van Riela – a všichni se o tobě zmiňovali jako o hrozbě, ať už na okruhu WTCS, nebo na T100. Co myslíš, že z tebe dělá tak silného sportovce na všech distancích?
LB: Myslím, že jsem velmi všestranný – mohu závodit přes supertri, polovičního Ironmana nebo T100. a nemám žádná slabá místa. Můj běh se však musí hodně zlepšit a já mám velkou motivaci se zlepšovat a učit, zejména na delších tratích, kde jsem spíše začátečník. Ale ano, mou silnou stránkou je, že během závodu dělám jen velmi málo chyb. Takže pokud jsem v dobré formě, je pro mě velmi těžké spadnout.
220: Je to už vyřešené?
LB: Stále je to trochu křehké, takže si stále musím dávat pozor na tréninkovou zátěž při běhu. Ale doufám, že se zánětu zbavím a budu mít silnou sezónu.
220: Jak tuto oblast zlepšíte pro další závody?
LB: Jo, takže moje poslední kolo v Singapuru a také posledních 10 km na kole v Taupu. [the 2024 Ironman 70.3 World Champs, where Léo still finished third] jsem ztratil hodně času na kluky vepředu. Takže možná ještě potřebuji být silnější na kole, ale také se musím umět připravit na běh, aniž bych na kole příliš zpomaloval. Možná je to spíš tímhle směrem.
220: Jaký je závodní plán pro letošní sezónu? A jaký je tvůj konečný cíl?
LB: Rád bych vyhrál T100, zejména tu v Saint-Raphaël. [30-31 August]! A být celkově na stupních vítězů v seriálu T100. A pak jo, být znovu mistrem světa ve WTCS. Udělám pro to všechno, co bude v mých silách!
220: Bez jakého vybavení byste nemohl žít?
LB: Řekla bych, že moje masážní pistole – mám ráda, když se mohu o své tělo starat všude, kam jdu. A když cestuji, když jedu na soustředění, kde nemám k dispozici fyzioterapeuta, mám rád svůj pěnový válec a masážní pistoli.
220: Co rád děláte ve volném čase?
LB: Když tvrdě trénuji, velmi si cením toho, že mohu doma trávit čas se svou přítelkyní a svými dvěma psy. Je to opravdu něco, co mi doplňuje energii, mou baterii!
220: Myslím, že máš na mysli svou snoubenku! Gratuluji k zasnoubení.
LB: Samozřejmě! Angelika se brzy stane mou ženou a budeme se brát 8. června tohoto roku v Itálii. Takže nás čeká dobré víno, dobré jídlo a pořádná oslava s přáteli a rodinou!
220: Kdybys mohl ukrást dovednosti jakéhokoli jiného triatlonisty, čí a jaké by to byly a proč?
LB: Kdyby se mi podařilo ukrást plavecký start Matta Hausera a sprinterský finiš Alexe Yeeho, bylo by to skvělé!
Den v životě Léo Bergèreho
Jak vypadá průměrných 24 hodin olympijského medailisty?
“Obvykle vstávám mezi půl osmou a osmou ráno. Po malé snídani jdu rovnou na hodinový běh se svými psy po stezkách.
“Poté si dám velkou snídani s bílkovinami, ovocem a spoustou dobré kávy. Pak zamířím do bazénu na plavání.
“Takže v úterý a v pátek máme silný plavecký trénink – mezi 5-5,5 km v každém tréninku.
“Pak se vracím domů kolem půl jedné, dám si dobrý oběd – Angelika umí vařit, takže nám většinou připravuje velmi dobrá jídla.
“Pak je čas si na 15-30 minut zdřímnout. Poté obvykle vyřídím nějaké e-maily a kolem 16:00 vyrazím na kolo na něco mezi 1,5-4 hodinami – opravdu záleží na tréninku, který máme.
“Během přípravy večeře si obvykle dám malý předkrm. Velmi často si pozveme přátele na večerní pizzu a společně se zasmějeme. A pak jdu spát mezi půl jedenáctou a jedenáctou večer. A to je v podstatě celý můj den!”
