Mužem, kterému můžeme skutečně připsat zásluhu na vzniku Mezinárodní triatlonové unie (nyní Světového triatlonu) a který se zasloužil o to, že se tento sport dostal na olympijské hry, byl Kanaďan (původem ze Skotska) Les McDonald. McDonald byl fascinující člověk, který přišel ze světa alpského lyžování do triatlonu, pět let po sobě vyhrál svou věkovou skupinu v Koně a pak se zaměřil na organizaci tohoto sportu na mezinárodní úrovni. Na počátku své kariéry byl nadšeným závodníkem Ironmanu, ale jeho přístup se dramaticky změnil, když se snažil postavit ITU do čela tohoto sportu. (Ti z nás, kteří se zabývali triatlonovou politikou v devadesátých letech a na počátku tisíciletí, si na boje mezi organizacemi pamatují až příliš dobře. V roce 2005 Ironman dokonce organizoval vlastní pojištění po celý rok poté, co se ITU sdělila různým NGB, že nemohou sankcionovat závody Ironman..)
Tato nevraživost se výrazně zmírnila, když se Marisol Casado stala v roce 2008 prezidentkou světového řídícího orgánu tohoto sportu a v roce 2017 Ironman a ITU podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti sankcí, pravidel a rozvoje tohoto sportu.
Ironman a ITU podepsaly historickou dohodu o dalším rozvoji triatlonového sportu
Jednou z věcí, která McDonalda přiváděla k šílenství, bylo to, že podle jeho slov soukromá společnost (Ironman) “vlastní” mistrovství světa. Po celá léta, kdy jsem byl zástupcem elitních sportovců pro Triathlon Canada, a dokonce i v době, kdy jsem pracoval pro Ironman, jsem měl pocit, že McDonald má pravdu. Ale jak jsem mu vždycky říkal, když na to přišla řeč, Ironman tu byl o mnoho let dříve než ITU, takže se s tím bude muset smířit.
Loni organizace profesionálních triatlonistů (PTO) a World Triathlon oznámily dohodu, která by PTO umožnila uspořádat oficiální “World Championship tour of long distance triathlon”. Ačkoli PTO spoluvlastní sportovci, je to do značné míry subjekt, který má vydělávat peníze, přičemž investoři jako Michael Moritz chtějí, aby se jim investice někdy vrátila. Ačkoli by McDonald z tohoto scénáře pravděpodobně nebyl nadšený, určitě by ocenil skutečnost, že se World Triathlon podle všeho velmi angažuje v tomto světovém šampionátu.
Divergent Investments, Warner Bros. Discovery a Michael Moritz investují do financování PTO série B.
Předpokládám, že to je jeden z důvodů, proč Casado zmínila, že mezi World Triathlon a PTO probíhala “tvrdá jednání” o uzavření smlouvy o světové tour, ale na základě jejích komentářů to určitě vidí jako oboustranně výhodný scénář pro obě organizace.
“Když jsme loni v létě oznámili partnerství s PTO, měli jsme na mysli přesně tento cíl: být schopni poskytnout zcela novou Tour závodů, které mají svůj vlastní ekosystém a které pozvednou náš sport na novou úroveň napříč celou kariérou sportovce,” řekla. “Spojením našich silných stránek, vášně a odhodlání chceme triatlonové komunitě přinést pozitivní změny a inovace.”
Během svého vystoupení na dnešní tiskové konferenci se Casadová zmínila o seriálu mistrovství světa, který začal, překvapivě, v roce 2008, kdy převzala vedení ITU. Namísto jednodenních závodů mistrovství světa se o šampionovi rozhodovalo v průběhu celé závodní sezóny. Není to tak, že by se McDonaldovi tento nápad nelíbil – totéž se děje v lyžování – a vidíme to i v jiných úspěšných sportech. (Napadají někoho závody F1?) Dohoda s PTO umožňuje Světovému triatlonu, aby se pořádně opřel do své nabídky dálkových běhů pro profesionály. Dříve se na závody Ironman po každém olympijském cyklu sjížděli sportovci, kteří měli povolen draft. Casado počítá s tím, že sportovci, kteří jsou draftováni, by si nyní mohli prodloužit kariéru o deset let a nemuseli by se účastnit závodů Ironman, aby si stále slušně vydělali. A navíc se mohou stát mistry světa, aniž by museli absolvovat 220 km dlouhý závod přes lávu v Koně nebo do hor v Nice. Spolu s tím vším si s penězi, které teď PTO rozhazuje, mohou vydělat mnohem víc než díky závodům s legálním draftem nebo také díky závodům Ironman Pro Series.
PTO Tour se stává T100 Triathlon World Tour a v roce 2024 nabídne 8 závodů.
A co věkové skupiny?
PTO vždy tvrdila, že se zaměřuje především na profesionály a že její obchodní model je založen na malém procentu příjmů od sportovců věkových skupin. Pokud má předseda PTO Chris Kermode pravdu, že do dvou až tří let “bude PTO T100 v první desítce produktů sportovní zábavy na světě”, mohlo by to vyjít. Vydělávat na živobytí prostřednictvím profesionálních závodů rozhodně není způsob, jakým to funguje na závodech Ironman, a zdá se mi, že závody světového triatlonu jsou do jisté míry závislé i na závodech věkových skupin.
Určitě lákadlo Kony podněcuje hodně počty účastníků Ironmanu. Ano, spousta závodníků ve věkových skupinách závodí za své země na mistrovství světa v triatlonu – sprintu, standardních a dlouhých tratích – ale kolem mistrovství světa Ironman je mnohem větší humbuk a poptávka. Mohu to doložit zkušeností u nás v domácnosti Mackinnonových – moje žena se neobjevila na titulní straně místních novin poté, co v roce 2008 vyhrála svou věkovou skupinu na mistrovství světa ve sprintu. Když vyhrála svou věkovou skupinu v Koně v roce 2022, tak ano.
PTO nabízí závody věkových skupin a je si až příliš vědoma toho, že bude nějakou dobu trvat, než se tyto závody vybudují. Humbuk kolem letošní profesionální série tomu nemůže nijak pomoci, ale může tomu jen napomoci. Ale je to právě mystika věkové skupiny, která odlišuje Konu od světového šampionátu? To se asi dozvíme během několika příštích let.
Hvězda z Kony odmítá smlouvu na klidový režim, aby se mohla v roce 2024 věnovat závodům Ironman.
Skvělé, pokud to stihnete
Nepochybně se najdou nespokojení profesionálové, kteří mají pocit, že posledních několik let podporovali PTO, jen aby viděli, že lví podíl ze 7 milionů dolarů, které jsou k mání, je k dispozici 40 sportovcům. To bude chytré, ale nakonec je to stále skvělá doba být profesionálním triatlonistou. Ironman pro letošní rok vytáhl šekovou knížku, aby se pokusil udržet v soutěži Ironman Pro Series – na letošních závodech Ironman bude k mání zhruba 6 milionů dolarů, přičemž bonusový fond ve výši 1,7 milionu dolarů si rozdělí 50 nejlepších sportovců.
Ironman se pustí do PTO s novou Pro Series
S rozvojem T100 World Triathlon Tour se pravděpodobně objeví více příležitostí pro profesionální sportovce. Dá se také předpokládat, že v budoucnu se najde prostor pro podobný kvalifikační systém, jaký tak dobře funguje ve světovém triatlonu – regionální závody a závody světového poháru, které se započítávají do závodů World Triathlon Championship Series.
Produkt sportovní zábavy?
Nakonec jde o to, zda má Chris Kermode pravdu a zda je svět připraven sledovat dálkové triatlonisty závodící tři až čtyři hodiny. To ale není otázka pro nás, životem protřelé a megafanoušky tohoto sportu. A až se tato vysílací čísla budou zvyšovat (a já jsem si jistý, že budou), jsme připraveni přijmout mistra světa na distanci T100, který je nejkonzistentnější po celý rok? Stejně jako mistra světa Ironmana z Havaje nebo Francie? Každý z mé tréninkové skupiny vám řekne, kdo vyhrál v Koně a Nice. Nejsem si jistý, kolik z nich by vám dokázalo říct, kdo nakonec držel trofej pro vítěze seriálu mistrovství světa v triatlonu po finále v Pontevedře. (Beth Potterová a Dorian Coninx, kdyby vás to zajímalo.)
Jednu věc PTO má, a to spoustu peněz. Organizace dává dohromady působivý sportovní produkt a dává o sobě vědět. Bylo by docela úžasné, kdyby Chris Kermode zatloukl hřebíček na hlavičku a spousta lidí se za tři roky naladila na závody v dálkovém triatlonu. A jak se PTO daří, se dozvíme, až bude po Velkém finále na konci listopadu korunován mistr světa T100.