Jedná se o první oficiální kvalifikační závod Ironman, který začal v roce 1985. (A ano, vím, že ještě předtím se konal závod na dlouhé trati v Pentictonu, ale Ironman Canada se stal oficiální kvalifikací na Konu až v roce 1986).
Závod nebyl vždycky v Taupu.
Původní kvalifikační závod Ironman začal v Mission Bay v Aucklandu v roce 1985 (účastnilo se ho 340 závodníků), ale v roce 1999 se přesunul do Taupa, protože pořádání velkého závodu v největším městě země bylo obtížnější. Přesun se osvědčil – Taupo zůstává jedním z nejoblíbenějších míst konání závodu na světě. Jezero Taupo je největší sladkovodní jezero v Austrálii – město je mezinárodně uznávanou turistickou destinací. Ironman New Zealand se v roce 2019 umístil na prvním místě žebříčku Ironman Athlete’s Choice a v prosinci bude hostit mistrovství světa Ironman 70.3.
Více než polovina startovního pole je mezinárodní
Z 2 000 sportovců přihlášených do sobotního závodu tvoří více než polovinu (51 %) mezinárodní závodníci, kteří reprezentují 38 různých národů. Na čele seznamu reprezentantů je Nový Zéland, následovaný Austrálií, Spojenými státy, Japonskem a Velkou Británií.
Historický přímý přenos … ale letos žádný.
Věřte tomu nebo ne, ale v počátcích přímých přenosů Ironmanu na začátku roku 2000 se Ironman New Zealand těšil jedněm z největších čísel, pokud jde o přímý přenos. To proto, že v té době většina lidí neměla doma rychlé internetové pokrytí. Ironman New Zealand začínal v Severní Americe v pátek odpoledne, takže si ho mnoho lidí mohlo naladit z práce. (Ano, vím, že ukazuji svůj věk, že tohle všechno vůbec vím!)
Bohužel z letošního závodu nebude žádný přímý přenos – ten začne až v rámci Ironman Pro Series, která odstartuje dubnovým Ironmanem 70.3 California v Oceanside. Letošní závody tak budeme muset sledovat prostřednictvím webu Ironman Athlete Tracker App.
Ženské pole je působivé
Tento víkend se Ironmanu na Novém Zélandu zúčastní čtyři šampioni – mezi sebou vyhráli devět z posledních 11 titulů v Taupo. Patří mezi ně obhájkyně titulu Els Visserová, dvojnásobná vítězka Jocelyn McCauleyová, Laura Siddalová, která závod vyhrála v roce 2018, a pětinásobná šampionka Meredith Kesslerová. Děsivé je, že nikdo z této impozantní skupiny není tento víkend favoritem – tato čest připadá mistryni světa Ironman 2022 Chelsea Sodaro. Mezi domácí favoritky patří Rebecca Clarkeová a Amelia Watkinsonová.
Zde je kompletní seznam profesionálek:
31 – Els Visser (Nizozemsko)
32 – Chelsea Sodaro (Spojené státy)
33 – Rebecca Clarke (Nový Zéland)
34 – Jocelyn McCauley (Spojené státy)
35 – Amelia Watkinson (Nový Zéland)
36 – Laura Siddall (Velká Británie)
37 – Meredith Kessler (Spojené státy)
38 – Barbara Riveros (Chile)
39 – Sarah Thomas (Velká Británie)
40 – Ai Ueda (Japonsko)
41 – Kate Bevilaqua (Austrálie)
42 – Fiona Gallagher (Irsko)
43 – Kate Gillespie-Jones (Austrálie)
44 – Laura Dennis (Austrálie)
46 – Regan Hollioake (Austrálie)
47 – Laura Wood (Nový Zéland)
Snaha o prolomení nadvlády Kiwi
Od roku 2014 se v Taupo stalo pouze jednou, že zvítězil mezinárodní atlet mezi muži – v roce 2020 to bylo rekordní vítězství Joea Skippera v čase 7:54: 17. Není to tak, že by Kiwáci od přesunu závodu do Taupo běžně nesloužili jako mužští šampioni. Zatímco v roce 1999 získal titul Tim Deboom a v roce 2000 Thomas Hellriegel, od roku 2001 dominovala závodu po většinu následující dekády legenda Kiwi Cameron Brown. V roce 2006 ho sice porazil Estonec Ain Alar Juhanson, když musel být závod kvůli povětrnostním podmínkám zkrácen na 90 km na kole a 21,1 km běhu, ale jinak Brown v letech 2001 až 2011 vyhrál každý rok. V roce 2012 zvítězil Belgičan Marino Vanhoenacker a v roce 2013 se vítězství vrátilo do rukou Kiwi, když se do čela závodu dostal Bevan Docherty. V roce 2014 zvítězil další Estonec Marko Albert, poté se situace vrátila do “normálu” a v letech 2015 a 2016 vyhrál Brown, v letech 2017 a 2021 Braden Currie, v roce 2018 Terenzo Bozzone a v letech 2019 a 2023 Mike Phillips.
Takže pokud jste nestíhali počítat, od roku 1999, kdy se závod přestěhoval do Taupa, se stalo pouze šestkrát (z 24 závodů), že se šampionem mezi muži nestal novozélandský atlet.
Letos budou mít největší šanci zastavit nadvládu Kiwi Australan Steve McKenna, loňský šampion Ironman Australia, a Američan Justin Metzler, ale vzhledem k tomu, že v závodním poli jsou i Phillips, Currie a Matt Kerr, je velká šance, že na vrcholu stupňů vítězů uvidíme dalšího favorita z domácí země.
Zde je startovní listina mužů:
1 – Mike Phillips (Nový Zéland)
2 – Braden Currie (Nový Zéland)
3 – Steve McKenna (Austrálie)
4 – Justin Metzler (Spojené státy)
5 – Colin Szuch (Spojené státy)
6 – Matt Kerr (Nový Zéland)
7 – Matt Lewis (Austrálie)
8 – Albert Askengren (Švédsko)
9 – Michael Boult (Austrálie)
10 – Simon Cochrane (Nový Zéland)
12 – Ben Hamilton (Nový Zéland)
14 – Scott Harpham (Nový Zéland)
15 – Levi Hauwert (Austrálie)
16 – James Hayes (Austrálie)
17 – Niek Heldoorn (Nizozemsko)
18 – Jesper Nybo Riis (Dánsko)
19 – Domenico Passuello (Itálie)
20 – Mark Radziejewski (Austrálie)
21 – Mike Tong (Nový Zéland)
22 – Eneko Elosegui (Španělsko)