Seznamte se s Brodym Searlem, obyčejným člověkem, který změnil svůj život dechberoucím způsobem. Ještě před šesti měsíci se Brody nacházel spíše na gauči než v nějaké sportovní aréně. Dnes je z něj závodník Ironman – důkaz mimořádné fyzické i psychické odolnosti. Brodyho proměna však není jen o sportovních úspěších; je to příběh muže, kterého pohání nezlomná touha překonávat své hranice a významně ovlivňovat život.
Brodyho život je definován výzvami a neúnavnou honbou za tím, co leží za hranicemi myslitelného. Brody je známý svým vzrušujícím duchem – rád objevuje neprobádané, řeší zdánlivě nemožné a spojuje se s ostatními, kteří sdílejí jeho zápal pro sebezdokonalování. Jeho cesta je však také o rovnováze; tentýž muž, který vyhledává adrenalin, oceňuje i klidné okamžiky prostoty, kdy nechává život plynout svým vlastním tempem.
Co člověka pohání k tomu, aby se z pohodlí vrhl do vyčerpávajícího světa tréninku Ironmana? Pro Brodyho to nebylo jen testování fyzických limitů, ale také naplnění hluboce zakořeněné potřeby smysluplně přispět společnosti. Brody si tuto výzvu vybral nejen proto, aby prokázal svou odolnost, ale také proto, aby využil tuto platformu k podpoře charitativní organizace, která nabízí naději a pomoc těm, kteří ji potřebují.
Když se ponoříme do Brodyho cesty, prozkoumáme jeho náročnou fyzickou přípravu a duševní sílu, která je k takové výzvě zapotřebí. Také se ponoříme do emocionální krajiny muže, který vnímá každý den jako příležitost k vyniknutí a každou těžkost jako šanci učit se a růst. V tomto článku budeme sledovat Brodyho vývoj, který prošel vrcholy a pády jeho tréninku, komunitu, která formovala jeho cestu, a závod, který nepředstavitelným způsobem prověřil jeho hranice. Připojte se k nám a prozkoumejte, jak se Brody Searle dostal z klidu svého obývacího pokoje až do cíle Ironmana, jak změnil svůj život a jak svým odhodláním a vytrvalostí inspiroval ostatní.
Výchozí bod
Než se Brody Searle vrhl po hlavě na cestu Ironmana, jeho život se pohodlně rozkládal mezi profesemi osteopata a kameramana na volné noze. Jeho každodenní rutina se točila kolem pracovních povinností a trochy tvůrčího úsilí. Zatímco v mladších letech se Brody věnoval atletice ve fotbale a sprintu, svět vytrvalostních sportů byl pro něj vzdálenou realitou. Je pozoruhodné, že už více než tři roky se nevěnoval žádnému vážnému kardio tréninku.
Brodyho pravidelný fitness režim se soustředil především na vzpírání, do posilovny chodil zhruba čtyřikrát týdně. Rád si udržoval aktivní životní styl, ale extrémní nároky triatlonu se zdály být nad jeho typické možnosti. Obzvláště děsivá byla vyhlídka na plavání – Brody si vždy držel od vody opatrný odstup a plaveckým karnevalům ve škole se vyhýbal kvůli své nedůvěře ve vodě.
Cesta Brodyho Searla na Ironman Australia
Prvních osm týdnů Brodyho Searlea do Ironman 2024 je příkladem podstaty odolnosti a síly snu, které připravují půdu pro úchvatnou cestu.
Klíčový moment, který posunul Brodyho trajektorii, nastal během náhodného setkání se Zacem Pettitem, zakladatelem T2KO, v červnu 2023. Zac inicioval založení společnosti T2KO na památku svého nejlepšího přítele Zayna, který tragicky zemřel na osteosarkom. Posláním organizace bylo zvyšovat povědomí a podporovat ty, kteří bojují s touto vzácnou rakovinou. Brodyho se Zaynův příběh a Zacova obětavost hluboce dotkly. Inspirován viděl příležitost, jak k této věci smysluplně přispět. V jeho nitru se zrodila odvážná myšlenka dokončit závod Ironman na podporu T2KO.
Brody byl obeznámen se stanovováním ambiciózních cílů – jeho minulé zkušenosti ho naučily, že je třeba mířit vysoko, i když se tyto cíle zpočátku zdály skličující nebo nereálné. Toto smýšlení bylo základem jeho identity, když kdysi dal přednost získání parašutistické licence před řidičským průkazem kvůli samotné výzvě a jedinečnosti tohoto snažení. Nyní, když stál před vyhlídkou na Ironmana, byl Brody poháněn podobnou kombinací touhy po vzrušení a hlubokého odhodlání něco změnit.
Navzdory počátečním pochybnostem a nervozitě, jakmile se Brody 1. října 2023 veřejně zavázal k Ironmanovi, nebylo cesty zpět. Do dne závodu zbývalo pouhých sedm měsíců a on se do něj plně investoval. Toto odhodlání podstoupit nejnáročnější zážitek svého života nebylo jen o osobním úspěchu, ale bylo také důkazem jeho víry ve službu věci větší, než je on sám. Brody byl připraven ukázat, že s odhodláním, houževnatostí a trochou odvahy se zdánlivě nemožné skutečně může stát možným.
Tréninkový režim
Brodyho tréninková cesta k Ironmanovi probíhala postupně od budování základu až po přípravu na konkrétní závod. V prvních týdnech se soustředil na rozvoj konzistence a na to, aby se jeho tělo přizpůsobilo nové zátěži při plavání, jízdě na kole a běhu.
Počáteční týdny (1.-2. měsíc):
- Plavání: 2-3 lekce týdně, učení se správné technice.
- Jízda na kole: 3 tréninky týdně, většinou lehké jízdy pro posílení vytrvalosti.
- Běh: 3 tréninky týdně, postupné zvyšování vzdálenosti.
- Silový trénink: 2 tréninky celého těla v posilovně týdně.
Během této fáze čelil Brody několika výzvám. Nejobtížnější disciplínou bylo plavání, protože se potýkal s dýcháním a efektivitou ve vodě. Vyhledával rady zkušených plavců a sledoval řadu videí na YouTube, aby zlepšil svou techniku. Na kole si Brody musel zvyknout na dlouhé hodiny strávené v sedle a na správnou výživu a hydrataci. Při běhu zpočátku bojoval s otlaky holení a bolestmi kloubů, když se jeho tělo přizpůsobovalo nárazům.
S přibývajícími týdny Brody pomalu zvyšoval objem a intenzitu tréninku. Zařazoval intervalové tréninky, opakování do kopce a tréninky “brick” (kombinace dvou disciplín za sebou), aby si vybudoval specifickou kondici pro nároky triatlonu.
Střední měsíce (3.-5. měsíc):
- Plavání: 3-4 tréninky týdně, střídavě práce na technice a vytrvalostní sady.
- Jízda na kole: 4-5 tréninků týdně, střídání dlouhých vyjížděk (3 a více hodin) s intervalovým tréninkem.
- Běh: 4 tréninky týdně, včetně dlouhého běhu a rychlostního tréninku.
- Silový trénink: 1-2 udržovací tréninky týdně
V polovině svého tréninkového bloku Brody zaznamenával úctyhodné hodiny: Týdně věnoval více než 9 hodin jízdě na kole, 5 hodin běhu a 7 hodin plavání.
Závěrečné budování (6.-7. měsíc):
- Plavání: 4-5 tréninků týdně, přechod na závodní vzdálenost (3,8 km) v otevřené vodě.
- Jízda na kole: 5-6 tréninků týdně se zaměřením na závodní výkony a delší jízdy (6 a více hodin).
- Běhání: 5 tréninků týdně, včetně dlouhých běhů zaměřených na závod a tréninků s cihlami.
- Silový trénink: Většinou nahrazen objemem plavání/kola/běhu.
V posledních měsících Brodyho trénink přesně kopíroval požadavky Ironmana. Cihlové tréninky se staly základem týdenních tréninků, které měly jeho tělo připravit na přechod z kola na běh.
Během sedmiměsíční přípravy se Brody musel vyrovnávat s únavou, problémy a psychickými výzvami spojenými s tak náročným cílem. S každým týdnem však sílil a byl odolnější. Než přišel týden závodu, Brody se proměnil v triatlonistu připraveného na Ironmana v dobré víře.
Výživa a regenerace
Když se Brody vrhl do tréninku na Ironmana, rychle si uvědomil, že správná výživa a regenerace jsou stejně důležité jako samotný trénink. Provedl významné změny ve svém jídelníčku, aby podpořil nároky vytrvalostního tréninku a optimalizoval svůj výkon.
Výživa
- Zvýšený příjem kalorií jako palivo pro dlouhé tréninky a podporu regenerace.
- Zaměření na plnohodnotné potraviny s vysokým obsahem živin, jako je ovoce, zelenina, libové bílkoviny a komplexní sacharidy.
- Experimentoval s různými druhy výživy před, během a po tréninku, aby zjistil, co mu nejlépe vyhovuje.
- Během dlouhých tréninků používal sportovní nápoje, gely a tyčinky, aby si udržel energii a hydrataci.
- Spolupracoval s odborníkem na sportovní výživu, aby vyladil svou strategii doplňování paliva na den závodu.
Jedním z největších problémů, kterým Brody čelil, bylo naučit se, co jíst během dlouhých jízd na kole a běhů. Metodou pokusů a omylů zjistil, že jeho žaludek snáší některé gely a žvýkačky lépe než jiné. V tréninku si také procvičoval svůj výživový plán na den závodu, aby ho v den Ironmana nic nepřekvapilo.
Regenerace
- Priorita 7-9 hodin kvalitního spánku každou noc
- Zařazení pravidelných dnů odpočinku a lehkých týdnů, aby se zabránilo přetrénování a vyhoření.
- Používání kompresních oděvů a ledových koupelí na podporu regenerace svalů.
- Týdenní masáže k odstranění uzlíků a zatuhlosti
- Cvičení jógy a strečinku pro udržení flexibility a prevenci zranění.
Brody se naučil, že regenerace není luxus, ale nutnost. Naslouchal svému tělu a upravil svůj tréninkový plán, když se cítil příliš unavený nebo vyčerpaný. To znamenalo vzít si den odpočinku navíc nebo v případě potřeby zkrátit trénink.
Jedním z regeneračních nástrojů, který Brodymu obzvlášť pomohl, byla perkusní masážní pistole. Používal ji denně k odstranění uzlíků a bolestí, zejména v nohách po dlouhých jízdách na kole a běhu. Pravidelnou součástí jeho regeneračního programu se staly také pěnové válce a koupele s epsomskou solí.
Kromě fyzické regenerace Brody upřednostňoval také duševní a emocionální zotavení. Používal meditaci a psaní deníků, aby zvládl stres a udržel si pozitivní myšlení. Opíral se o podpůrný systém rodiny, přátel a komunity T2KO, kteří mu dodávali odvahu a motivaci.
S rostoucím objemem tréninku musel Brody ještě pečlivěji dbát na výživu a regeneraci. O víkendech si vařil jídla z dávek, aby měl během náročných tréninkových týdnů připravené zdravé varianty. Investoval také do kvalitní matrace a zatemňovacích závěsů, aby optimalizoval prostředí pro spánek.
Na konci své sedmiměsíční cesty si Brody vytvořil výživový a regenerační protokol, který mu vyhovoval. Cítil se nabitý energií a dobře posilněný, když se chystal na zkrácení tréninku, protože věděl, že odvedl práci nejen v tréninku, ale i ve všech ostatních oblastech, které přispívají k úspěchu Ironmana. I když v posledních týdnech čelil určitým problémům spojeným se zraněním a nemocí, Brodyho pevná výživa a základy regenerace mu pomohly zůstat pozitivní a soustředit se na svůj cíl.
Psychická příprava
Zatímco fyzický trénink je bezpochyby důležitý, psychická stránka přípravy na Ironmana je stejně důležitá. Během své cesty čelil Brody mnoha psychickým překážkám, které prověřily jeho odhodlání a odhodlání dosáhnout cíle.
Jednou z největších psychických výzev byl rozsah celého podniku. Dostat se z nuly na Ironmana za pouhých 7 měsíců byla skličující vyhlídka a byly chvíle, kdy Brody pochyboval, zda je schopen to zvládnout. Neustále musel potlačovat pochybnosti o sobě samém a hlas v hlavě, který mu říkal: “Tohle je příliš mnoho a příliš brzy”.
Aby tyto pochybnosti překonal, použil Brody několik technik k posílení své mentální hry:
- Vizualizace: Pravidelně si vizualizoval, jak protíná cílovou čáru Ironmana, a představoval si emoce a pocity spojené s dosažením svého cíle. To mu pomáhalo udržet si soustředění a motivaci během náročných tréninkových bloků.
- Pozitivní samomluva: Brody si začal všímat svého vnitřního dialogu a vědomě se snažil přeformulovat negativní myšlenky na pozitivní. Místo “Tohle nezvládnu” si říkal “Každým dnem jsem silnější”.
- Zlomit to. Když měl Brody pocit, že je Ironman ohromující, zaměřil se na rozdělení cíle na menší, lépe zvládnutelné části. Po cestě oslavoval malá vítězství, například zvládnutí náročného intervalového tréninku nebo zdolání nové vzdálenosti.
- Opíral se o svůj podpůrný systém. Brody čerpal sílu od své rodiny, přátel a komunity T2KO. Vědomí, že má celý tým lidí, kteří v něj věří a fandí mu, mělo obrovský vliv na jeho psychickou odolnost.
- Nalezení svého proč. Kdykoli měl Brody pocit, že to vzdá, znovu se spojil se svým důvodem, proč Ironmana vůbec dělal – chtěl zvýšit povědomí a získat finanční prostředky na výzkum osteosarkomu. Vzpomínka na to, že je součástí něčeho většího, než je on sám, mu dodala další impuls k tomu, aby pokračoval.
Další psychickou překážkou, které Brody čelil, byla nuda a osamělost dlouhých tréninkových hodin. Strávit více než 6 hodin na kole nebo více než 3 hodiny běhu sólo může být psychicky náročné i pro zkušené vytrvalostní sportovce.
Aby s tím Brody bojoval, použil několik strategií:
- Školení s ostatními. Kdykoli to bylo možné, Brody se připojil ke skupinovým jízdám nebo běhům, aby si užil trochu kamarádství a rozbil monotónnost. Přesvědčil také přátele, aby s ním absolvovali části dlouhých tréninků.
- Poslech hudby, podcastů nebo audioknih. Brody sestavoval seznamy skladeb a řadil si poutavý obsah, aby během samostatných sezení zaměstnal svou mysl. Zjistil, že díky správné mentální stimulaci mu čas ubíhá mnohem rychleji.
- Přijímání nepohodlí. Místo aby se Brody nepohodlí při dlouhém tréninku bránil, snažil se do něj opřít. Používal mantry jako “přijmi nepohodlí” a “buď v pohodě, když se cítíš nepohodlně”, aby změnil své myšlení a vybudoval si psychickou odolnost.
- Cvičení všímavosti. Brody do svého tréninku začlenil práci s všímavostí a dechem a dlouhé tréninky využíval jako příležitost k přítomnosti a naladění se na své tělo a okolí. To mu pomohlo vytvořit si klidnou a soustředěnou mysl, která mu v den závodu dobře poslouží.
Během své cesty se Brody musel vyrovnávat i s vzestupy a pády tréninku – dny, kdy všechno klapalo, i dny, kdy mu každý kilometr připadal jako dřina. Naučil se jezdit na vlnách motivace a nenechat se příliš odradit dočasnými neúspěchy.
Jednou z Brodyho oblíbených technik mentální přípravy bylo napsat si scénář ideálního dne závodu. Do deníku si zapisoval, jak by měl vypadat dokonalý Ironman, od probuzení s pocitem odpočinku a vzrušení až po sebevědomé plnění závodního plánu a čisté protnutí cílové čáry. Tím, že si Brody živě představoval svůj úspěch, naučil svůj mozek věřit, že je to možné.
Když se Brody přesunul do posledních týdnů tréninku, cítil se psychicky připravený na Ironmana. Postavil se čelem ke svým pochybnostem, posílil své mentální svaly a vypěstoval si myšlení plné odhodlání a odolnosti. Bez ohledu na to, jaké problémy mu den závodu přinese, Brody věděl, že má duševní sílu se jimi prokousat a vyjít z toho jako Ironman na druhé straně.
Charitativní aspekt
Brodyho cesta za Ironmanem byla od samého počátku více než jen osobní úspěch. Své úsilí věnoval zvyšování povědomí a finančních prostředků pro neziskovou organizaci T2KO, která je jeho srdci blízká.
Organizaci T2KO, což je zkratka pro “It’s Time to Know Osteosarcoma” (Je čas poznat osteosarkom), založil Brodyho kamarád Zac Pettit. Zac založil tuto charitativní organizaci poté, co v roce 2015 ztratil svého nejlepšího přítele Zayna, který podlehl osteosarkomu. Když Zayn zemřel, bylo mu pouhých 19 let a jeho boj se vzácnou rakovinou kostí Zaca hluboce zasáhl.
Osteosarkom postihuje především děti a mladé dospělé, ve Spojených státech je každoročně diagnostikováno přibližně 800-900 nových případů. Přestože se jedná o nejčastější typ rakoviny kostí, výzkum osteosarkomu je ve srovnání s jinými dětskými nádory nedostatečně financován. Posláním organizace T2KO je změnit tuto situaci zvyšováním povědomí, podporou pacientů a rodin a financováním špičkového výzkumu.
Když se Brody dozvěděl o organizaci T2KO a Zaynově příběhu, věděl, že se chce zapojit. Výzva Ironman mu poskytla ideální příležitost spojit své osobní cíle s větším cílem. Sdílením své cesty a výzvou ostatním, aby přispěli, Brody doufal, že se mu podaří hmatatelně přispět k boji proti osteosarkomu.
Během celého tréninku nosil Brody výstroj T2KO a o charitě mluvil ve svých videích a příspěvcích na sociálních sítích. Sdílel fakta o osteosarkomu a vyprávěním Zaynova příběhu vtiskl věci lidskou tvář. Jak rostla jeho platforma, rostl i dosah a dopad jeho poselství.
Brody založil stránku pro sbírku, kde mohli příznivci přispět na T2KO. a zanechat povzbudivé komentáře. Původně si stanovil cíl vybrat 10 000 dolarů, ale tajně doufal, že se mu ho podaří překonat. Pokaždé, když zkontroloval stránku a viděl, jak se celková částka darů zvyšuje, pocítil Brody příliv motivace a vděčnosti.
Ve dnech, kdy se trénink zdál obzvlášť vyčerpávající nebo Brody pochyboval o své schopnosti dotáhnout ho do konce, si připomínal, proč se na tuto cestu vůbec vydal. Myslel na Zayna a všechny ostatní mladé lidi, kteří čelí osteosarkomu, a čerpal sílu z jejich odvahy a odolnosti. Brody věděl, že jeho dočasné nepohodlí bledne ve srovnání s tím, čím tyto děti a rodiny procházejí každý den.
Vybírání peněz pro T2KO také přidalo Brodyho cíli další vrstvu odpovědnosti. Věděl, že tím, že se veřejně zavázal k Ironmanovi, dal v sázku svou pověst a lidé spoléhali na to, že to dotáhne do konce. Vzdát to nepřipadalo v úvahu, ne když byly v sázce dary a věc větší než on sám.
Charitativní aspekt v mnoha ohledech proměnil Brodyho Ironman z osobní výpravy ve společnou misi. Už neplaval, nejel na kole a neběžel jen sám za sebe – dělal to pro Zayna, pro komunitu T2KO a pro všechny, kteří na tuto akci přispěli. Tento pocit cíle Brodyho poháněl v nejtěžších chvílích a nejtemnějších pochybnostech.
Když se blížil den závodu, Brody se na chvíli zamyslel nad širšími souvislostmi. Bez ohledu na svůj cílový čas nebo umístění věděl, že už něco změnil, když vrhl světlo na osteosarkom a shromáždil podporu pro T2KO. Vybrané peníze poslouží k financování výzkumu, podpoře rodin a přinesou naději těm, kteří čelí této zničující nemoci.
Když Brody konečně překročil cílovou pásku, nesl si s sebou nejen své vlastní sny a tvrdou práci, ale i lásku a podporu celé komunity. Dokázal, že odhodlání jednoho člověka může vyvolat vlnový efekt pozitivních změn. A to vše udělal pro děti, pro věc, pro léčbu.
Charitativní aspekt nakonec povýšil Brodyho Ironman z působivého sportovního výkonu na skutečný čin služby a soucitu. Byla to připomínka toho, že všichni jsme schopni něco změnit, ať už krok za krokem, šlapáním do pedálů nebo mrtvicí. A bylo to svědectví o síle proměny osobních výzev v příležitosti pro společné dobro.